Mladší žáci - zhodnocení sezóny 2019-2020

14.04.2020 20:57

Mladší žáci – zhodnocení sezóny 19/20

Pokud bych měl sezónu vybarvit v číslech, tak bych zmínil 21 zápasů, 19 proher, u 13 případů bych se nebál použít pojem debakl, a dvě naprosto fantastické úžasné výhry.  Průměr 3,6 vstřelené branky na zápas nevypadá tak zle, ale průměrně 13,4 obdržených branek na zápas to je už velká nálož i pro trenéra. Takže umístění na celkovém osmém místě se 4 body a sedmibodovou ztrátou na předposlední „Béčko“ Břeclavi je adekvátní.

No naštěstí nejsem matematik a čísla nemám rád, takže si z předchozího odstavce budu pamatovat pouze to číslo dvě -  2 výhry! Já měl to štěstí, že jsem zažil vítězství našich hokejistů na olympiádě v Naganu, ale tohle bylo lepší! Všichni jsme si to užili. Hráči, rodiče, trenéři. To vám byla šňůra, panečku!

 A teď konkrétněji. Určitě nebudu negativní, skeptický nebo nikterak naštvaný. I když to bylo mnohdy velmi těžké, snažili jsme se s trenéry v každém zápase vidět něco pozitivního. Koneckonců jsem věděl od začátku, co mě čeká, jaké jsou ambice týmu, jeho zkušenosti. Nedostatků je mnoho, chtít je dohnat všechny, by bylo a je nereálné. Zaměřili jsme se proto na bruslařské dovednosti a individuální herní situace, lehkou kombinaci. V čem nastalo zlepšení v průběhu sezóny, byla hra s kotoučem. Od založení akce, rozehrání, přes přechod až k samotnému zakončení. Až jsem se nejednou při zápase nachytal u myšlenky, že se mi kluci líbí herně více, než soupeř, a to i za nepříznivého stavu. Bohužel propastný rozdíl mezi námi a ostatními týmy nastává v obranné třetině. Již jsme schopni dodržet obranné rozestavení, kde si každý hlídá svého hráče, popř. prostor, ale zcela schází nasazení a bojovnost. Chuť porvat se o kotouč, zabojovat o něj, zapřít se v souboji, zpevnit, kopírovat hráčův pohyb, nesledovat pouze kotouč. Spoustu branek jsme dostávali z předbrankového prostoru, kdy jsme sice stáli u hráčů, ale umožnili jsme jim ne jednu, ale klidně dvě, tři a někdy i více dorážek. Většině hráčů schází roky z minihokeje, kde je to právě o tom – vybojovat puk a ujet. I přesto, že jsme tyto situace v trénincích nacvičovali, nedařilo se nám to přenést do utkání. Což beru osobně, z velké části, jako moje selhání. Ale k zlepšení může dojít vždy, horší už to být nemůže, takže myslet pozitivně J.

K velkému progresu došlo u brankářů. Jsem rád, že jsme v sezóně mohli plnohodnotně využívat dvojici Cupák-Hnilička, jíž doplnil ml. brankář Mahn, který dokonce nějaké zápasy odehrál i v poli, co by obránce nebo útočník.  Tohle trio se prezentovalo v zápasech takřka vždy velmi dobrým výkonem. Velké poděkování tímto patří trenéru brankářů Dominiku Geržovi a také regionálnímu trenéru p. Svobodovi, jenž nás v sezóně navštěvoval a věnovali se našim „sněhulákům“. 

Dále bych pochválil přístup hráčů k tréninkům a docházce. Jen zřídka se stalo, že jsme trénovali s méně než deseti hráči. Hráči Gross, Vrána, Korotvička a Žídek absolvovali více než 90% tréninkových jednotek. Těší mě i zájem mladších ročníků na naších trénincích.

Závěrem bych rád poděkoval mým dvěma kolegům – A. Vránovi a P. Gejdošovi, za spolupráci a sounáležitost. Nesmím opomenout technického vedoucího p. Žídka, který udělal během sezóny strašně moc práce, a to velmi dobře! V neposlední řadě chci poděkovat rodičům za podporu a důvěru ve mně vloženou. Díky!

 

Ševčík P., trenér